Milanovy sportovní stránky

Vydávám se sám, pouze s kolegama z práce do Itálie navštívit věčné město. Ráno přijíždíme k moři, kde se krátce koupeme a vyrážíme na prohlídku Pisy. Bylo brzy a tak jsme se nikam dovnitř nedostali.

Pokračujeme přes Sienu (kde jsme chvíli poleželi na klopeném náměstí a prohlédli si přilehlý kostel) do Říma. Cestou se ještě zastavujeme v městečku s několika rodovými věžemi, na jednu z nich vystupujeme ale bohužel už nevím, jak se jmenovalo.

Bydlíme v kempu nedaleko Říma a podnikáme výlety do města. Navštěvujeme všechny významné památky – Forum Romanum, Koloseum, Fontánu de Trevi a stíháme i výstavu Salvadora Dalího. Samozřejmostí je Vatikánské muzeum a Sixtínská kaple. Na Vatikánském náměstí jsme prošli detektory jako na letišti, chvíli jsme poseděli a najednou jsme zjistili, že se něco děje a že se odsud hned tak nedostaneme. Začíná mše a tak čekám,e, co se bude dít. Za chvíli vyjíždí papamobil, otevřený, bez skleněného víka a za chvíli nám přivezli Karla Vojtilu, papeže Jana Pavla II. až před nos. Skoro jsme si na něj mohli šáhnout. Ač bezvěrci, zážitek to byl docela silný. Byli jsme tak jediní z celého zájezdu, kteří se s ním setkali.

Zaujali nás i bezdomovci pod mostem u Tibery, kteří bydleli v krabicích od motorek, docela slušné a veliké bydlení.

Jednou jsme podnikly sami s Jardou Bambuškem výlet k mořským plážím. Jedeme vlakem a tak si kupujeme lístky. Náhle přijíždí vlak a my utíkáme, abychom ho stihli. Ve vlaku hledáme, kde si štípneme lístky ale žádné zařízení zde není. Turnikety jsme přeběhli na nádraží. No a samozřejmě ihned je u nás revizor. Mluví na nás italsky, my na něj anglicky, máváme lístkama ale nějak to nechce pochopit. Docela dobrá scénka pro místní cestující. Nakonec viděl, že je to s námi marné, lístky nám štípnul a odešel. Rozsáhlé pláže u Říma nejsou nic moc, je to taková průmyslová rekreační zóna.

Řím byl velmi pěkný, vše bylo umocněno tím, že to bylo v době oslavy milénia.

Cestou zpět jsme se zastavili ve Florencii ale nebylo moc času. Přesto jsme viděli několik Davidů (včetně toho pravého), Ponte Vecchio - most zlatníků a hlavně Cupolu del Brunelleschi v kostele Santa Maria dle Fiore. Něco úchvatného, nikdy jsme netušil co se vše v pekle děje. Vřele doporučuji. Nakonec jsme stihli ještě asi 40 minutovou prohlídku galerie Uffizi.