Milanovy sportovní stránky

Tak už zase k moři, tentokrát s námi jedou jen Kujanovi. Abychom se nenudili, bereme s sebou přívěs a v něm nafukovací člun.Prvním pět nocí trávíme v kempu Slatina na ostrově Cres.
"Nedaleko" je malý ostrůvek Zeča (podle mapy zas tak malý není ale je pustý) a tak se jednou rozhodneme, že se na něj vypravíme. Jako správní suchozemci nasedáme do člunu (4 dospělí a 4 děti), vest moc nemáme, tak alespoň pro ty nejmenší. Motor o síle 4 koní nás žene jistě vpřed. Ostrov není až tak blízko, cestou musíme dolévat benzín Nicméně dojeli jsme a je tu pěkně, nikde ani noha. Začíná se trochu kabonit a tak raději vyrážíme zpět. Zvedají se vlny, přestože nejsou příliš velké jsou hlavně rychlejší než mi. Vrtule se pravidelně vynořuje z vody a tak rachlost je minimální, Klára na přídi už strachy nemůže ani mluvit, zejména, když opět musíme dolívat benzín a vlny si se člunem nekontrolovatelně pohrávají. Na tento výlet do smrti nezapomene. Později zjišťujeme, že takové prdítko může maximálně 400 m od břehu, ostrov byl vzdálen asi 4 km.

Přejíždíme na další ostrov, Lošinj a zůstáváme zde další tři dni v kempu Čikat. Nic zajímavého už se celkem nestalo, jezdíme dál ve člunu ale pouze v bezpečné vzdálenosti od břehu. Potkáváme převrženou plachetnici, chtějí pomoc ale s našimi zkušenostmi a výkonem motoru jim ji nemůžeme poskytnout. Navíc byli pár metrů od břehu a nešlo o život.