STILL BOWLING CUP 2010
Po roční odmlce přijímáme opět pozvání na bowlingový turnaj, tentokrát jednokolový, hraný v Liberci. Sestavujeme skutečně smíšený tým ve složení Ivana, Boženka, Bohouš a já. Jsou vyhlášeny ceny za nejlepší nához týmu, muže a ženy. Je nám jasné, co to je nejvyšší nához a doufáme, že nějakou cenu získáme.
Na libereckých drahách to padá nějak divně, kuželky sebou vůbec nemrskají. Jen to tak cvakne, kuželky se odeberou do zákulisí a jinak nic. To u nás v Jablonci různě vyskakují, dělají přemety, točí se a lítají ze strany na stranu. Líné kuželky jsou na výsledku znát, motáme se kolem 150 a tak pouze Ivana náhozem 187 má podle nás vítězství jasné. Druhá hra je ještě horší a tak se ke konci už nikdo z nás nesnaží. Velké očekávání se nenaplňuje ani v třetí hře, vedle nás hraje borec přes 190, na druhé straně přes 200. My se stále motáme kolem 150 (po pravdě řečeno spíše pod ní).
Ale raut je zajištěn dobře, na jídlo a pití si nemůžeme stěžovat, všeho je dostatek. Po odehrání tří her jsme vyzváni k souboji nejlepších třech týmů na jednu hru o čtyři láhve vína. Nevíme čím to je, resp. víme, ty kuželky jsou opravdu nějaké divné, nedaří se a asi o 20 kuželek jsme druzí a tak cena žádná.
Vyhlašují se výsledky, nejlepší nához žen překvapivě pro nás nemá Ivana, neboť se jedná o součet všech tří kol a tak prohrává o necelých 20 kuželek. Koukáme jak vejři, příště bude lepší nedělat chytrý a raději se zeptat, co že to ten nához vlastně je. Stejně jsme nakonec dopadli v soutěži týmů, i zde nám vítězství uniklo o pár kuželek.
Takže to máme pro příště a vlastně taky za minule, kdy jsme vyhráli skoro všešchno.
Až na pánský výkon našeho týmu to byl pěkný a klidný večer, docela jsme se pobavili, zejména naší blbostí. Na rozdíl od ostatních jsme si všimli tabule s výhrama za nejlepší náhozy, Bohouš zaregistroval Ivanu do zdejší soutěže a získal pro ní za její výkon kšiltovku Budvar. Velký úspěch ale nesklidila, nikdo z rodiny jí nechce nosit.
Nicméně alespoň formálně náš tým něco vyhrál a neodešel s prázdnou.